Chystáte se na studijní pobyt, ale obáváte se všemožných kontrol a nařízení, která vás na cestě kvůli koronavirové pandemii mohou zaskočit?
Věřte mi, že jsem taky nebyla ve své kůži, když jsem na letišti naposledy zamávala svým rodičům a s pasem v ruce zmizela za první přepážkou. Překvapivě šlo všechno hladce, po necelých 24 hodinách jsem konečně ležela ve
svém novém pokoji v Burnaby a mohla jsem si konečně oddechnout. Rozhodla jsem se vám krátce přiblížit svoji cestu, aby Vás nic nepřekvapilo na té Vaší.
První kontrola mě čekala při odbavení hlavního zavazadla v Praze (dejte si pozor na maximální povolenou hmotnost), kde jsem musela doložit, že jsem mezinárodní student. Kromě pasu a letenky (tyto dva doklady budou požadovány vždy, ať už letíte kdykoliv a kamkoliv, proto je beru jako samozřejmé a příště je již nebudu zmiňovat) bylo potřeba předložit tzv. Letter of Acceptance od kanadské školy, kde budete studovat, dále Study Permit - elektronické vízum a negativní PCR test na COVID-19 s potvrzením v angličtině, ne starší než 72 hodin. V této části s vámi pořád mohou být vaši blízcí. Jakmile se přemístíte k turniketu a načtete čárový kód z letenky, dostanete se do prostoru, kam už je doprovodu vstup zakázán. Dříve či později vás čeká osobní kontrola, všechny své věci odložíte do krabice na pás s rentgenem a sami projdete bezpečnostním rámem (všechny elektronické přístroje jako telefon, notebook, čtečku, powerbanku vezte nabité v příručním zavazadle). Pokud ale nepřevážíte nic nelegálního, nic se vám stát nemůže. Dalším krokem už je jen najít svůj let na velkých tabulích, které jsou na každém kroku, a zjistit svůj gate (písmeno a číslice např. C3), na kterém počkáte na svůj let. Kromě pasu a letenky jsem nemusela předkládat při vstupu do letadla žádné jiné dokumenty.
V letadle jsem dostala malou svačinu a po hodině a půl jsme přistáli v Amsterdamu. Toto letiště bylo velmi rozlehlé a než jsem se dostala na svůj další gate (opět se podívejte na velké tabule se všemi lety), nachodila jsem více než kilometr. Na cestě bylo potřeba vyplnit formulář, kam cestuji a jestli nemám příznaky COVID-19. Nic složitého. Nutná byla také další pasová kontrola, která probíhala velmi rychle. Stačilo jen naskenovat pas, kamera poté vyhodnotila, jestli se můj obličej shoduje s pasem a mohla jsem pokračovat.
Na cestu jsem měla celkem 5 respirátorů třídy FFP3, po každém letu i pobytu na letišti jsem si je měnila. Na ruce jsem často používala desinfekční gel, který byl výslovně doporučen kanadskou stranou. Při vstupu do druhého letadla směr Vancouver jsem opět předložila Study Permit a negativní test. Samotný desetihodinový let byl nekonečný, nicméně na sedadle před Vámi bude malá televizka, na které je spousta seriálů, filmů a her. Pokud nemáte vlastní sluchátka, které byste do ní zapojili, neváhejte si o ně požádat letušky, které vám je určitě zajistí. Doporučila bych se občas v uličce projít, abyste neseděli několik hodin v kuse. Co se týče jídla, dostali jsme obědový balíček (hlavní jídlo, salát, dezert), svačinový balíček (sladké pití, brambůrky, sušenky…) a kousek pizzy ke konci cesty jako druhou svačinu.
Na letišti ve Vancouveru mě čekaly další tři kontroly. První byla na dotykových tabulích, kde jsem naskenovala pas, vyplnila odkud pocházím, kolik dní v Kanadě plánuji zůstat, jestli nepřevážím ilegální zboží… Stroj na konci dotazníku vytiskl papír s informacemi, se kterým jsem pokračovala k přepážce na kontrolu. Kromě jiného jsem úředníkovi musela předložit Study Permit, negativní test a nově i příjezdovou kanadskou aplikaci ArriveCAN (nezapomeňte si ji před odjezdem stáhnout a registrovat se), ve které jsem po dobu své karantény denně potvrzovala, že nemám žádné příznaky nemoci COVID-19. Dále vás může (ale nemusí) čekat kontrola vašeho Self-Isolation Plan, tedy kde budete trávit karanténu, jestli ve stejné domácnosti nežijí zranitelní lidé a jak se na místo dostanete. Za mě je nejlepší být v kontaktu s vaší hostitelskou (homestay) rodinou a požádat o odvoz z letiště. Na poslední kontrole – Immigration Office – jsem opět předložila vytištěný papír z první kontroly na dotykových televizích a Study Permit. Když bylo všechno v pořádku, dostala jsem od kanadského úředníka potvrzený „opravdový“ Study Permit, který mi povoluje v Kanadě na určitou dobu zůstat a studovat. Konečně jsem si mohla z jezdících pásů vzít svoje hlavní zavazadlo (pokud nevíte, na kterém z pásů je Vaše zavazadlo, zeptejte se letištního personálu) a vyrazit ven z letiště. Při odchodu jsem odevzdala vytištěný papír z první kontroly na dotykových tabulích, a pak už jsem byla opravdu venku, kde na mě čekala moje host family.
Osobně bych neřekla, že by kontroly byly výrazně jiné, kdybychom neměli pandemii koronaviru. Před odletem si radši několikrát zkontrolujte, že máte všechny dokumenty, které po Vás mohou být vyžadovány. Není jich sice málo a sama jsem se v nich ztrácela, ale přinejhorším je budete úředníkům ukazovat jeden za druhým, dokud nenajdete ten správný. Já jsem si je všechny připravila do složky podle rady Elišky Kopčanové z agentury Information Planet, společně s mými dotazy jsme vše potřebné řešily pomocí Skype schůzek a mailem.
Bohužel každý, kdo nyní cestuje do Kanady, je nucen podstoupit 14denní karanténu. Kromě povinného nošení roušek ale nejsou v Britské Kolumbii žádná jiná opatření, takže si svůj pobyt můžete užít naplno.
Šťastnou cestu!
