Bára si vybrala USA jako destinaci ke svému pobytu. Rozhodla se pro neflexibilní program J1 a byla umístěna do menšího města v Texasu. Barča se upřímně rozepsala o své zkušenosti a rozvoji, které během svého pobytu zažívá.
Ahojky,
máš pravdu že čas letí, už to jsou dokonce skoro 4 měsíce co jsem v Americe a za tu dobu to teda bylo něco! Ty začátky byly pro mě těžší než jsem čekala, ale tím že jsem změnila rodinu, tak se pro mě věci otočily k lepšímu. Nejvíc jsem si užila volejbalovou sezónu, jejíž začátky, stejně jako začátky mýho pobytu tady, byly těžký, ale nakonec jsem strašně ráda, že jsem vlastně volejbal hrála a strašně moc mě to naučilo. Teď teda začínám hrát fotbal, protože volejbal skončil. K mému překvapení mě to baví ještě snad víc a užívám si čas strávený venku na vzduchu. Teď právě máme týdenní volno, takže to je příjemná pauza, škola není zatím nijak těžká, mám samá "áčka" :)
Splnila Amerika tvá očekávání?
Mám pocit, že jsem měla očekávání velká, měla jsem nějakou představu, že to bude všechno super a hlavně že už přece všechno o tom nastudované mám, takže mě nic nemůže překvapit. Tak musím říct, že ne. Všechno na co jsem vlastně byla doposavaď zvyklá z Česka, ať už doma nebo ve škole, je tady jinak a trvalo mi dlouho si na to zvyknout.
Jaký byl Tvůj první den a rozkoukání se? Jak probíhá tvůj školní den?
Můj první den v USA a první den školy měl vlastně poměrně velký rozestup. Všechny začátky byly s mojí bývalou host rodinou - a i když na začátku jsem s nimi žádné problémy neměla, ty první dny jsem byla hodně v šoku, hodně se mi stýskalo, snadno jsem se rozbrečela atd. První den školy, i když jsem se na něj těšila, jsem byla fakt vystrašená a nebyl moc nikdo, kdo by se mě ujal a ukázal mi, jak to kolem chodí. Takže když mi lidi říkali, že prvních pár dnů bude těžkých, nějak jsem s tím počítala, ale rozhodně jsem to nečekala v takové míře.
Jak bys popsala místo, ve kterém žiješ?
Žiju v jížním Texasu - v malém městě Yoakum, které má asi 6 tisíc obyvatel. Všichni kolem se tu znají, většina lidí tady vyrostlo a chodilo do školy tam, kam chodím já. Je tu jeden supermarket, kam chodí všichni nakupovat a když tam jdu já, bez výjimky narazím na někoho, koho znám. Je tu hodně mexických restaurací, kino se dvěma sály a cokoliv se šustne, tak o tom hned ví celé město. Takže už jsem o sobě slyšela věci, o kterých jsem sama ani nevěděla :)
Jaký je Tvůj (zatím) nejzábavnější zážitek? Co tě rozesmálo?
Můj asi nejzábavnější zážitek byl, když jsem já a moje kamarádka vzaly druhého exchange studenta Emmanuela z Itálie, do nedaleké italské rastaurace, ve které jsem byla předtím. Restaurace mi přišla super i relativně autenticky italská. Nakonec jsem se bohužel netrefila a podle Emmanuela autentická nebyla vůbec, ale byl to super večer a bylo to poprvé, co jsem byla mimo školní obědy venku s kamarády.
Co Ti přijde na USA nejzvláštnější?
Přijde mi zvláštních hodně věcí, třeba že každý den školy vypadá úplně stejně. Každý den mám stejných 8 hodin a mezi nimi jen 5timinutovou pauzu. Taky jak moc tady lidi ve škole, ale vlastně všichni obyvatelé Yoakumu, žijou těma školníma sportama, hlavně teda americkým fotbalem. Ale vlastně mě to naučilo pořádně fandit a mít tu správnou school spirit.
Když jsem přijela, pamatuju si, jak jsem byla v šoku z velikosti jejich kelímků na pití, kde naše česká největší velikost je jejich začínající nejmenší. Nerada jsem si zvykala na to, jak moc jíme venku, nebo že nikam nechodím pěšky.
Co Tě nejvíc překvapilo?
Příjemně mě překvapilo, jak jsou učitelé vstřícní, zainvestovaní v životech studentů, jak se snaží, aby všichni měli co nejlepší prospěch. Naopak už míň to, jak "dobří" jsou v všeobecných znalostech.
Jaký je tvůj rozvrh? Máš nějaké zajímavé předměty? Mohla sis je vybrat?
Můj rozvrh je vlastně jen na jeden den a každý den je stejný. Přála bych si říct, že jsem si mohla vybrat, ale moje škola to v tomhle ohledu docela odbyla. A podle mého názoru mi dali předměty, u kterých předpokládali, že jsou dost lehké na to, abych je zvládla. Za tu dobu co tu jsem, tak jsem si rozvrh měnila tak pětkrát a teď už jsem s ním prostě smířená, že některé hodiny jsou naučné a zábavné, a v jiných nic moc neděláme. Každopádně můj den je složený takto:
US History, Art, Worlds Geography, Precalculus, Spanish, Home Economics, English a naposled mám Athletics, což do nedávna znamenalo 2,5 hodinový trénink volejbalu, ale teď nedávno se to změnilo na fotbal.
Co děláš ve svém volnu?
Většinou každý den, když se dostanu po tréninku ze školy, vypadá podobně: moje rodina se mě zeptá, co bych si dala za jídlo (z restaurace), pak si ho společně sníme a pak se třeba koukám na seriál nebo některé dny jedeme do vedlejšího většího města třeba na večeři nebo nakupovat. Jinak moje rodina je aktivní a snaží se mě zapojovat do všech aktivit, takže se to liší podle toho, co zrovna máme v plánu.
S mojí kamarádkou si taky občas jdeme zakopat nebo trávíme čas u ní doma.
Jsi přihlášena do nějakého kroužku?
Moje jediné kroužky, které dělám, jsou sportovní. Nejprve to byl volejbal, teď to je fotbal (soccer) a od příštího týdne se k tomu nabalí vlastně i tenis. To znamená, že budu mít každý den odpolední trénink fotbalu a k tomu dvakrát týdně ranní tréninky tenisu. Ale mně se právě hrozně líbí, kolik času trávím sportem, kolik lidí jsem díky tomu poznala, naučila jsem se hrát týmově, protože jsem zvyklá na individuální atletiku a celkově mi to dalo hrozně moc.
Jaká místa jsi stihla navštívit?
Zatím jsem vlastně byla jednou na chvilku v Austinu, když jsme byli s mojí (ještě bývalou host rodinou) vyzvednout Emmanuela z letiště. Byli jsem se podívat v Sea Worldu, který je poblíž San Antonia, to už teda bylo s mojí aktuální rodinou. Jinak jsem navštívila hodně okolních škol i měst v rámci zápasů - ať už volejbalu nebo amerického fotbalu. Na začátku pobytu jsme navštívili pláž, která se nachází asi tři hodiny od Yoakum, takže jsem viděla i moře. :)
Jaká je tvá hostitelská rodina a spolužáci? Poznala jsi nějaké zajímavé lidi?
Moje současná hostitelská rodina není ta, do které jsem přijela, když jsem přiletěla do USA. Když se koukám zpátky, jsem strašně ráda, že jsem tu změnu podstoupila - moje nynější rodina je mnohem víc aktivní, jsou hodně rodinně založení. Mám dvě mladší host sisters a jednu starší, která s námi teda nebydlí, protože má vlastní miminko, ale i tak s námi tráví hodně času, a to je teda můj zdroj radosti. Občas mám pocit, že toho nemáme toho tolik společného, ale snažím se co nejvíc pomáhat a dávat najevo, že jsem strašně vděčná, že mě tu mají.
Co se týče spolužáků, o tom je pro mě docela složité mluvit. Ze začátku na mě bylo hodně pozornosti, hodně lidí se o mě zajímalo, ptalo se mě na hodně otázek, ale jakmile ten počáteční zájem opadl, nikdo se se mnou tolik nebavil. Tak jsem na obědy chodila s exchange studentkou Marií, ze začátku vlastně proto, že ona zažívala úplně to samé. Postupem času jsme se s Marií sblížily a ten čas strávený spolu byl skvělý, bohužel se pak rozhodla vrátit dřív do Německa. Ale dneska jsem spokojená, protože když se nudím, tak mám s kým trávit čas a to beru jako úspěch. Nemyslím si, že by lidé ve škole byli vyloženě zlí, spíš tím že je to malé město, kde spolu lidi vyrůstají od školky, nemají potřebu začleňovat cizí lidi do svých skupinek. Tohle pro mě bylo strašně těžké přijmout a hrozně jsem si to dávala za vinu a vlastně až v momentě, kdy jsem byla smířená s tím, že tu nikoho blízkého mít nebudu, jsem poznala Gabby. Gabby je teď moje kamarádka, se kterou trávím většinu svého volného času a navíc jsem se víc sblížila s mým původním host bratrem Emmanuelem. Není to tak, že bych se bavila pouze a jen s Gabby, ale s ní trávím většinu času.
Jaká je zatím ta nejzvláštnější věc, co jsi v nové zemi ochutnal k jídlu/pití? :)
Nejzvláštnější mi přijde asi obsese s ranchem, což je prostě bílá omáčka, kterou tady všichni zbožňujou a dávají si jí na všechno, pizzou začínajíc a zeleninou končíc. Tak to vážně nepochopím ten hype kolem toho:) Ale strašně jsem si oblíbila sweet tea nebo různé sladkosti, které v Česku nemáme.
A na závěr bych chtěla moc poděkovat, i třeba za ten přesun do jiné rodiny, že to agentura zařídila:) Jsem pořád hrozně vděčná za tuhle příležitost, a za to co jsem se všechno už teď naučila.
Přeji krásný den z ještě relativně teplého Texasu!
Barča
